neděle 21. listopadu 2010

知らない空

Jak si jistě pamatujete, tsunamix jsem zmiňoval již v září, v souvislosti s albem Aggressive Emotion, pro které dělal aranže. Zatím jsem si od něj koupil ještě singl Rouge a album IMAGINATION OF COLORS: YELLOW a další rozhodně budou následovat, protože jeho hudba je opravdu úžasná. ^_^ A včera konečně vyšel singl 知らない空, který je výsledkem spolupráce tsunamix a 野中ひゆ, začínající zpěvačky z Osaky. 野中ひゆ mě hodně zaujala především svým zpěvem. Už když jsem před více než rokem našel na youtube záznam, na kterém zpívá legendární さみしくないもん od UNDER17, nemohl jsem jí odolat. ^_^ Ono vybrat si podobnou písničku, to chce hodně odvahy - hned vás totiž budou všichni porovnávat s originálem. A původní verzi zpívá はるこ - uspět v takovéhle konkurenci není vůbec lehké. Už jsem slyšel hodně jejích písniček, zpívaných jinými zpěvačkami. A většinou si člověk pomyslí něco jako "ok.. dobrý cover" a pak už se k té písničce třeba ani nevrátí, ale v případě さみしくないもん od 野中ひゆ to bylo spíš "wow... tohle je naprosto perfektní.. ^_^". A pak jsem jen přemýšlel, jestli se mi líbí víc tohle, nebo originál, a musel jsem pořád poslouchat její verzi. A i teď, po tak dlouhé době, si ji občas pustím.. ^_^

Ale teď k singlu. Obsahuje dvě písničky: 知らない空 a 白夜, jejichž ukázky si můžete poslechnout tady:

1. 知らない空 

2. 白夜 

Už když jsem je před pár týdny poprvé slyšel, bylo mi jasné, že to bude stát za to. A taky že jo. Je to opravdu nádherný singl. Hudba tsunamix a zpěv 野中ひゆ k sobě perfektně sedí. Doufám, že jejich spolupráce tímto singlem nekončí, byla by to velká škoda. Pokud se vám ukázky také líbí, dejte to najevo a kupte si jejich hudbu. ^^ (i když to nemusí být zrovna snadné, více zde..)

viBirth: http://www.vibirth.com/artist_detail/tsunamix
iTunes: http://itunes.apple.com/jp/artist/tsunamix/id288960608

Ukázky:

tsunamix:

KISS THE FIRE
MISSING COLORS

野中ひゆ:

さみしくないもん
タイトル
残酷な天使のテーゼ (jsem si jistý, že pokud by byla Rei skutečná, zazpívala by to přesně takhle.. ^_^ ♥)


pondělí 15. listopadu 2010

J-Popcon 2010 - Setkání s Halko

Na cestu jsem se vydal kolem sedmé ráno s dostatečnou časovou rezervu - odlet v 14:00. Odbavení na letišti proběhlo také bez problémů, takže jsem si ještě na letišti krátil čas diskuzí na irc.. ^_^ Z Prahy jsme letěli turbovrtulovým ATR 72 a po cca hodinu a půl dlouhém letu jsme přistáli v Kodani. Zde jsem si koupil dvě 24 hodinové jízdenky na metro/bus/vlak. Sice to nebylo zrovna levné, ale lepší než pořád někde shánět drobné.. A možnost neomezeně cestovat po městě je také velkou výhodou. Moje první cesta vedla samozřejmě do hotelu. Konkrétně do hotelu Jørgensen, přestože jsem měl rezervaci v hotelu Windsor. To proto, že tamní recepce je otevřená pouze od 8:00 do 15:00. A pokud přijedete mimo tento časový interval, musíte si klíč od pokoje vyzvednout ve zmiňovaném sesterském hotelu. Naštěstí oba hotely nejsou od sebe moc vzdálené.. ^_^ V hotelu jsem akorát odložil kufr a hned jsem se vydal hledat komplex DGI-byen, kde se J-Popcon konal. Sice jsem byl chvíli na pochybách, jestli jdu správným směrem, ale jakmile jsem uviděl holku s liščím ocasem, bylo mi jasné, že jdu správně. ^__^ Hned po příchodu jsem zamířil do sálu, kde byla plánována J-Fashion-show. Ne že by mě to až tak zajímalo, ale bezprostředně po ní byl na programu koncert. ^^ Velkou zvláštností bylo to, že organizátoři nechali v sále rozsvíceno. Nevím, ale tohle prostě působilo divně.. ^^; No ale to není až tak důležité. Důležitý je koncert samotný, který ani tyto neobvyklé podmínky nepoznamenaly. はるこ zpívala jak písničky z nového alba, (například IVY ~アイビー~, Kiss! Kiss! Kiss!) tak i starší. (třeba くじびきアンバランス, Romantic Summer, 愛のメディスン) A samozřejmě bylo i na co se dívat, protože tentokrát neměla svoje typické nadkolenky, a omlouvám se, že to tady napíšu takhle přímo, ale nemůžu si pomoct, ona má prostě nádherné nohy, takže je skoro škoda, že ty nadkolenky nosí tak často.. ^_^;; ♥ Po koncertu pro mě páteční účast na conu skončila a já se vydal na hotel. 

Sobota byla poznamenána neuvěřitelným chaosem, který zcela ovládl program conu. Původní plán byl takový, že v 10:00 měla být autogramiáda a pak v 11:15 Voice Actor panel. No nic z toho nebylo a v sálu se chystal jakýsi kvíz, který měl být až odpoledne, a kterého jsem se dokonce zúčastnil, protože mě v tu chvíli nic lepšího nenapadlo.. ^__^ (otázky byly naštěstí v angličtině) Pak jsem chvíli čekal před sálem, kde jsem potkal Silli (Německo) a po chvíli přišel i Suzuki-san. (manažer) Doufali jsme, že on by mohl vědět, jak je to s programem, ale také neměl tušení. Stejně tak organizátoři, kterých jsme se ptali. Po dalším vyptávání nám konečně někdo prozradil, že Voice Actor panel by měl každou chvíli začínat, ale zas nikdo nevěděl kde. ^_^ Dostali jsme na výběr celkem ze tří míst. Už si ani nepamatuji, jak jsme vlastně došli k tomu, že by to mohlo být v jednom sále na druhé straně komplexu, ale jediný, kdo znal cestu, byl Suzuki-san, tak jsme ho následovali. ^_^ A opravdu jsme přišli akorát na Voice Actor panel. Zde jsme potkali ještě dva fandy ze Švédska. Bohužel podle účasti bylo jasné, že většina lidí se o změně v programu nedozvěděla, takže bylo v sále asi tak 30 lidí. I když pak v průběhu přicházeli další. Dále následovala autogramiáda - nechal jsem si podepsat nové album IVY~アイビー~. A když jsme se po autogramiádě loučili, はるこ mi dokonce podala ruku.. ^_^ /me dies.. ^^;; Nevím, jak dlouho to trvalo, člověk má v takovýchto chvílích asi zkreslené vnímání času. Každopádně jako první mi problesklo hlavou, že musím být velmi opatrný a nestisknout příliš silně. No v tu chvíli jsem ji už držel za ruku. ^^ Ona má tak neuvěřitelně jemné ruce. ^_^ Něco takového se prostě nedá popsat a ani nechápu, jak je to vůbec možné.. Vím, je to jen podání ruky, ale pro mě to je zcela nezapomenutelný zážitek. ^_^;; No pak už jsme zůstali v sále jen my čtyři (Silli, fandové ze Švédska a já) a povídali si. Krátce nato jsme si všimli, že はるこ si tam zapomněla svůj keytar, takže jsme museli zůstat a hlídat ho.. ^_^ Po dlouhém čekání, které jsme si krátili poslechem Momo-i Remixes Akihaba Love, konečně dorazil jeden z organizátorů, kterému jsme keytar předali a on ho odnesl はるこ.

V neděli už v plánu nic nebylo, i když jsme trochu doufali, že se はるこ ještě ukáže na přednáškách o mezinárodních conech a cosplayi. Já jsem si odložil věci na letišti a vrátil se na soutěž AMV. A tentokrát na mě přišla menší krize tady, takže mi skoro celé promítání tekly slzy a já se bránil pláči. Naštěstí v sále nebylo moc lidí a dokonce bylo i zhasnuto, takže si toho snad nikdo nevšiml. ^^ Na přednášku o conech, která po AMV soutěži následovala, přišli i fandové ze Švédska a Silli. Bylo to celkem zajímavé povídání, protože se účastnili pořadatelé J-Popconu, Connichi (Německo) i Japan Expo. (Francie) Ke konci přednášky se najednou objevil Suzuki-san, (nechápu, jak nás našel) aby nám řekl, že はるこ bude ještě na přednášce o cosplayi, která ale nebude v sále, kde jsme seděli, ale opět v tom samém, kde v sobotu probíhala autogramiáda. Tak jsme ji nakonec viděli i v neděli. ^^

Tak asi takhle vypadal již třetí zahraniční con, na kterém jsem tento rok byl. Po Desuconu a Connichi už jsem v něco podobého nedoufal, a protože jsem se o všem dozvěděl jen devět dní předem, ani jsem nepředpokládal, že se zúčastním. Ale vyšlo to. A jsem za to rád. I přesto, že si před každým takovým conem říkám, že bych asi jezdit neměl. Následky jsou totiž vždy stejné. A i přesto jsem rád, že jsem ji mohl zase vidět, setkat se s ní.. ^_^ A i přesto se už nemůžu dočkat dalšího setkání... tak zase příště.. ;_;

Foto:


Odlet z Prahy



Hotel Windsor


Cesta plně automatickým Kodaňským metrem


DGI-byen, který je díky lezecké stěně viditelný ze širokého okolí


Noční pohled na město při cestě domů


Podepsané CD, tičko a program J-Popconu


Keytar Yamaha SHS-10



čtvrtek 11. listopadu 2010

Odjezd na J-Popcon 2010

Když jsem se před devíti dny dozvěděl, že はるこ přijede do Dánska, přijal jsem to docela s klidem, smířen s tím, že prostě nemůžu být všude. Pouhých devět dní a já nemám ani letenku, ani rezervovaný hotel, a ani nevím, jestli by mi v práci dali volno. No asi za půl hodiny jsem si řekl, že bych to i tak mohl zkusit. K mému překvapení jsem ještě sehnal hotel i letadlo, a tak bylo jasné, že prostě MUSÍM jet. ^_^ S dovolenou také nebyl problém, takže se zítra vydávám na cestu do Kodaně. A pokud vše dopadne dobře, zítra ji zase uvidím. ^_^ Už potřetí v tomto roce.. ^^

pátek 5. listopadu 2010

Fostex T50RP

Tak jsem si koupil další sluchátka od firmy Fostex. ^_^ Sice mám již dvoje mh256, ale rozhodl jsem se pořídit si ještě nějaká další sluchátka, která si s sebou můžu vzít na cesty aniž bych se o ně tolik bál. (přeci jen mh256 jsou limitovaná edice na pouhých 2000 kusů) No volba padla opět na Fostex. Konkrétně na jejich top model T50RP. Níže jsou jejich parametry v porovnání s mh256:

Fostex T50RP (Fostex mh256)

typ: polootevřená (uzavřená)
frekvenční rozsah: 15Hz - 35kHz (8Hz - 37kHz)
impedance: 50 Ω (32 Ω)
citlivost: 98 dB/mW (103 dB/mW)
maximální vstupní výkon: 3000 mW (1300 mW)
maximální akustický tlak: 133 dB (-)
hmotnost (bez kabelu): 390 g (180 g)
délka kabelu: 3 m (1.5 m)
konektor: 6.3 mm (3.5 mm)

Jak je vidět, mh256 mají o něco vyšší frekvenční rozsah a citlivost. Rozdíl 5 dB/mW se může zdát malý, ale je to celkem dost poznat - vyšší hlasitost při stejné úrovni zesílení. Naproti tomu T50RP jsou o něco odolnější - na svém vstupu snesou až 3000 mW. Také rozdíl v typu sluchátek (polootevřená vs uzavřená) je hodně znát - mh256 mají, vzhledem ke své konstrukci, mohutnější hloubky. Ve středních a vyšších frekvencích mi připadají mh256 o něco ostřejší, ale těžko říct, jestli to není způsobeno jejich vyšší citlivostí. K přesnému porovnání by to asi chtělo pořádný sluchátkový zesilovač s možností kontrolovat výstupní výkon, aby bylo zaručeno porovnávání za stejných podmínek. Co se týče komfortu při používání sluchátek, mh256 lépe sedí a jsou celkově o něco pohodlnější, což se ale dá očekávat i vzhledem k tomu, že mají méně jak poloviční hmotnost oproti T50RP. Jejich předností je zase to, že v nich není při delším poslechu takové horko, jako v mh256, a také asi lépe snesou trochu hrubšího zacházení.

T50RP se u nás dají sehnat v cenovém rozpětí od cca 3300 do 4400 Kč. (plus případné poštovné) Já jsem je kupoval z amerického amazonu s tím, že jsem musel pro přepravu z USA k nám ještě využít služeb přeposílací společnosti, takže jsem se s cenou včetně poštovného a dalších nákladů dostal při současném kurzu na 2090 Kč.

Fotky:


přívodní kabel lze snadno odpojit.. praktické.. ^^


společně s mh256


pondělí 1. listopadu 2010

Nákup hudby v elektronické podobě

Doposud jsem kupoval hudbu pouze na fyzických médiích - převážně CD. Včerejší e-mail od jedné amatérské zpěvačky z Osaky ovšem vzbudil můj zájem o nákup hudby v elektronické podobě. Psala mi, že na listopad chystá vydání nových písniček, které budou distribuovány elektronicky - přes iTunes a viBirth. Samozřejmě jsem byl rozhodnut si její písničky koupit, takže jsem hned zamířil na iTunes a stáhl si jejich program, který byl nutný k nákupu. Instalačka cca 70 mega, samotná instalace trvala neuvěřitelně dlouho a program byl též nepěkně pomalý, no říkal jsem si, nevadí, stejně to nebudu používat každý den. Nyní už byla potřeba jen registrace. Tak jsem se tedy zaregistroval a zjistil jsem, že mi to celé bylo úplně k ničemu. V naší zemi totiž nejsou služby obchodu dostupné. Super. Nebylo by jednodušší si tu hudbu stáhnout? No asi ano, ovšem ne všechno je na internetu k dispozici volně ke stažení. Přemýšlel jsem tedy, co budu dělat. Moc se mi nechtělo jí psát, že iTunes nemůžu používat vzhledem k regionálnímu omezení a jestli by to nešlo zařídit nějak jinak. Sice vím, že by mi vyhověla, ale takhle jsem to prostě nechtěl. Nezbývalo tedy, než zkusit viBirth.

Tento obchod jsem až doteď neznal. Web byl pouze v japonštině, takže jsem v úspěch moc nedoufal. No i přesto jsem se registroval. Šlo to vcelku jednoduše - pouze vyplnit e-mail a nějaké další věci - datum narození, heslo, pohlaví, bydliště. (náhodně jsem něco vybral z nabídky) Dokonce i jméno jsem zvládl vyplnit - chtěli totiž i fonetický přepis, tak jsem cosi improvizoval v hiraganě. Registrovaný jsem tedy byl. Rozhodl jsem se na zkoušku koupit něco od tsunamix, který mě svojí tvorbou také zaujal. (Aggressive Emotion) V obchodě jsem našel jeho singl Rouge, který jsem hned přihodil do košíku ve formátu wav.


Proklikal jsem se nabídkou až k objednávce, kde po mně chtěli kompletní adresu včetně telefonního čísla. o_O Pro někoho, kdo žije na druhé straně světa, je tohle trochu problém. Šel jsem tedy zjišťovat, co jsem to předtím zadal jako bydliště. Bylo to Hokkaidó. Internet následně pomohl v nalezení nějakého města a ulice a určení správného formátu směrovacího a telefonního čísla. Zadal jsem tedy svoji fake japonskou adresu. Poslední problém byl, jak zaplatit. Obchod naštětí akceptoval moji Visu Electron, což mě docela překvapilo, protože při dřívějších pokusech registrovat se na některých japonských placených webech byla odmítnuta. ^^; No teď jen doufám, že mi nebudou chtít volat, nebo tak něco, a že mě za můj "legální" nákup hudby ještě nestihne nějaký trest.. ^_^

Mým prvním úspěšně zakoupeným singlem v elektronické podobě se tak stal Rouge od tsunamix.


Později jsem na blogu TKL zjistil, že podobným podvodem lze nakupovat i na iTunes, ale já zatím zůstanu u viBirth.