pátek 22. července 2016

První práce v Japonsku




17. června jsem zde informoval o získání víza a tím pádem možnosti v Japonsku pracovat. A práci jsem sehnal až překvapivě rychle - 11 dní poté. 28. června byl tedy můj první den v japonském zaměstnání. Píšu o tom ale až skoro po měsíci. Hlavně proto, že jsem neměl tušení, jestli tam vydržím nějakou významnější dobu. No teď se zdá že ano, i když to není jednoduché. Konkrétně jde o mytí / úklid autobusů na letišti. A největším problémem je to, že se dělá venku. Takže je horko. Hodně horko. Ale dělal jsem ve sklárně, takže to vedro nevadí tolik, jako silné japonské slunce. Nutností jsou samozřejmě dlouhé rukávy, kšiltovka kryjící krk a obličej (někteří řidiči sice říkají, že vypadám jak terorista, ale to je jedno.. ^_^), a na ruce opalovací krém s faktorem 50. Asi první dva dny jsem toto vynechal, protože pršelo, a i tak jsem se spálil. Nebýt toho slunce, celkem by to šlo.
Lidi jsou OK, a to je hlavní. I když jsem asi v Japonsku čekal celkově o něco více pečlivosti. Namísto toho vládne trochu chaos, protože je sice hezké, mít na každý den plán autobusů. Ale k čemu to je, když se hrnou do myčky takovým způsobem, že buď nevíme co dřív, a nebo naopak nemáme co dělat? Úklid interiéru mě taky trochu překvapil. Na jednu stranu je vidět, že zde jsou nějaké procedury, jak co dělat. Na druhou stranu se ale všichni kolegové snaží všechno dokončit v co nejkratším čase, samozřejmě na úkor pečlivosti. Přitom k tomu není důvod - ten autobus stejně dřív nevyjede.

Každopádně, je zbytečné podobné věci řešit. Hlavní je, že nějakou práci mám. Ono se vlastně dá najít relativně hodně pracovních nabídek i pro cizince. Ovšem 99% z nich požaduje nějakou schopnost domluvit se japonsky. Získání tohoto místa byla i dost náhoda. Odpovídali jsme na inzerát na úklid vlaků, kam ale brali jen ženy, a místo toho mi nabídli úklid autobusů, tak jsem to vzal. ^_^ Samozřejmě, jazyková bariéra je problém, ale nějak se to dá zvládnout..

Další důvod zpožděného postu je ten, že jsem čekal na první výplatní pásku. To jsem ještě netušil, že pracovní měsíc v Japonsku nekončí s koncem kalendářního měsíce. Konkrétně v naší společnosti končí 10., výplatní páska přišla poštou 20., a výplata by měla dorazit do 25. Prakticky si prý může každá společnost končit pracovní měsíc kdy chce. Význam této zbytečné komplikace mi uniká.

Jinak zatím dělám od 7:00 do 15:00 s tím, že hodina z toho je přestávka. Pět dní práce, jeden den volna. To je celkem praktické, protože se tak ten jeden den volna posouvá, a je možné zajít si i na úřady, a tak. Plat mám 885 yenů na hodinu (na červenec mám aktuálně naplánováno 175 hodin), plus zaměstnavatel platí dopravu, za což jsem taky hodně rád. Pro představu, mám to vlakem jen něco přes 15 km, ale jedna cesta vyjde na 610 jpy. V "červenci" (11. července až 10. srpna) bych tedy při 25 směnách projezdil 30 500 jpy. (měsíční lítačka stojí 22 390 jpy)

Tak zkusím nějak přežít léto. Pořád koukám po dalších nabídkách, ale není to jednoduché, no..






neděle 17. července 2016

marble≠marble



Dnes se vrátím k jednomu objevu z minulého měsíce - skupině marble≠marble. Členy jsou 原色ガールTnaka (Genshoku girl Tnaka - zpěv), フジタダイスケ (Fujita Daisuke - synthesizer) a 松本零士. (Reiji Matsumoto - programování) Od ABP v klubu Mercury jsem byl na jejich vystoupení ještě tento měsíc v klubu vijon, a v Namba Bears, kde jsem si konečně koupil jejich dva singly, a první album. (první split CD jsem objednával dodatečně přes internet)

A opět přemýšlím, kam je vlastně zařadit. Japonci si to hodně zjednodušují, protože pod J-Pop hází i věci, které tam moc nezapadají. I když, možná to zas já moc komplikuji. ^_^ Každopádně, Tnaka svým zpěvem dodává tvorbě příjemnou underground idol složku, na kterou si člověk lehce zvykne. Ale uznávám, že to může být pro někoho hlavní překážka v tom, aby si podobný styl zamiloval. Hudebně nevím, jak se kteří členové na tvorbě podílejí, ale rozhodně se jim daří tvořit chytlavou a na poslech příjemnu elektroniku. ^_^ Sám je poslouchám teprve pár dní, takže nemůžu moc dobře hodnotit, ale určitě k mým oblíbeným patří SUN, A Message Song, CROSSING OVER, 正面衝突 a další.. Když nad tím tak přemýšlím, tak asi všechny songy.. ^_^ World Wide Sushi navíc zaujme při live vystoupeních i tak trochu "neobvyklým" tancem, který Tnaka předvádí.. ^_^; Jako vždy, doporučím zkouknout pár videí na YouTube, (viz http://marble2info.tumblr.com/movie) a pokud vás skupina marble≠marble zaujme, kupte si jejich CD. První album vychází za dva a půl týdne - 3. srpna. A ani nedostupnost předchozích singlů vás nemusí trápit, protože o nic nepřijdete. Album je v podstatě souhrnem všech singlů, a navíc je tu úvodní M.A.R.B.L.E.のテーマ a remix songu SUN od GACHA the matrix.

Oficiální web: http://marble2info.tumblr.com/


První album (vychází 3. srpna): https://www.amazon.co.jp/dp/B01GVI285E/




Ukázky z alba:



Singly jsou k dostání jen na live, split s Dream Party je možno koupit zde.




Video (World Wide Sushi live at club vijon 7.7.2016):


neděle 10. července 2016

Redhorse Osaka Wheel



Dnes jsme si udělali výlet do ExpoCity, kde před 10 dny (1. července) otevřeli momentálně nejvyšší ruské kolo Japonska - Redhorse Osaka Wheel. Je vysoké 123 metrů, jedna jízda trvá asi 18 minut, a stojí 1000 yenů. Ruské kolo v tokijském Kasai Rinkai Parku, které doposud drželo prvenství, se s výškou 117 metrů tedy posouvá na druhé místo. (Tempozan Ferris Wheel u osackého akvária má 112,5 metru)

Více info na oficiálním webu: http://osaka-wheel.com/

Pár fotek:












Video: