středa 29. dubna 2020

Seiko 0624-5000 - Lemon Face




Nedávno se mi podařilo sehnat za relativně dobrou cenu Seiko 0624-5000 - jedny z prvních digitálek (1974) z rodiny Quartz LC. Kupoval jsem je jako nezkoušené, což většinou znamená "zkoušel jsem je, ale nefungují". Ale protože prodejcem byl obchod, nikoliv soukromá osoba, byla přeci jen trochu větší šance, že prodejce říká pravdu. A měl jsem štěstí - vnitřek čistý, baterie nevytekla. Po vložení nové baterie ovšem jen svítila žárovka displeje. Zkusil jsem tedy baterii několikrát vyjmout a znovu vložit, a různě přepínat režim nastavení / provoz, a po několika pokusech se hodinky rozeběhly.




Takže jen trochu vyčistit, a mohly by být dobré. Také jsem si na displeji všiml škrábance. Původně jsem chtěl vyměnit polarizační filtr, ale nakonec to nebylo nutné, protože i když byl škrábanec hluboký, podařilo se mi ho odstranit - brusný papír #800 a #2000 a následně lapovací pasta #15000.








Zde jsou detailnější fotky před a po:





Další problém byl poněkud pomalý refresh displeje. Zde je video původního stavu:




Jediná věc, co se v tomto případě dala zkusit, je výměna kondenzátorů. Podle značení to vypadá, že tu jsou dva kondenzátory 470nF. Jeden z nich měl při měření hodnotu zhruba poloviční, druhý se těm 470 nF blížil více. Já tu mám v SMD provedení jen 1uF, což se ukázalo jako ideální, protože dva do série na délku zhruba odpovídají těm původním.





Zde je video po výměně, takže myslím, že problém byl úspěšně vyřešen. ^_^



středa 1. dubna 2020

[Práce] Kyowa Hospital





Od 23. března jsem začal pracovat v Kyowa hospital. Ale původně mělo všechno být trochu jinak. Pozice, na kterou jsem se hlásil, byla v Yamamoto Third Hospital (necelé dva kilometry od domu) s tím, že první týden bude zácvik v Yamamoto Daiichi. Ale nic z toho se nekonalo, a já nastoupil v Kyowa, kterou mám 7 kilometrů. Dojíždění MHD moc smysl nemá, takže jezdím na motorce. Práce je to jednoduchá (každý den to samé), jen časový managment za moc nestojí - ráno se mi kolegové pokoušejí naložit nesplnitelné, a pak kolem poledne není co dělat. A co tam vlastně děláme? Ráno tedy zametání, vytírání, pak sběr mopů od ostatních kolegů a následné praní. Lehce před polednem to zakončuje sběr odpadků. Pak je pauza, a po ní ještě strojové mytí podlahy, utírání zábradlí a opěrek na sedačkách a příprava věcí na další den. Platí 970 jpy na hodinu s tím, že denně je 7 hodin. (od 7:00 do 15:00) Sice se mi líbí, že se dělá od sedmi, takže člověk si vydělá přes 6 a půl tisíce yenů za den, aniž by byl celý den úplně zabitý, ale zůstat zde neplánuji. Popravdě, už zítra bych měl jít na schůzku ohledně práce v hotelu, tak jsem zvědavý, co z toho bude. "Interview" už bylo v neděli, a prý ok, i když moc informací od tohoto potencionálního nového zaměstnavatele nemám. Pokusím se pak zas něco napsat. Snad tam také nebudou nějaká nepříjemná překvapení. V podstatě vím jen to, že jde o nový hotel poblíž Ebisucho na Sakaisuji line, což bych tedy měl tři kilometry. (a je tu i hezké spojení MHD - jedna stanice metrem)